Menu Zavřeno

Chlum

je vesnice, jenž je v současné době městskou částí Hlinska. Nachází se asi 6 km na jihozápad od města Hlinska v okrese Chrudim. Obcí prochází silnice první třídy I/34 a protéká potok Slubice, který je levostranným přítokem řeky Chrudimky.

Katastrální území Chlumu u Hlinska čítá  5,65 km2.

S tímto územím sousedí následující katastry obcí Krucemburk, Košinov, Studnice, Vítanov, Stružinec, Kohoutov a Benátky.

První historická zpráva o Chlumu  pochází z roku 1392, kdy byl Chlum součástí  Rychmburského panství.

Pamětihodnosti:

  • kostel sv. Petra a Pavla – filiální barokní jednolodní kostel z let 1677–98
  • samostatná dřevěná zvonice u kostela z r. 1804
  • kamenný empírový kříž z r. 1835, s kamennými sloupky s ohrazením
  • památník T.G. Masaryka
  • barokní zámeček z 18. století, čtvercová, patrová stavba postavená biskupem Janem Josefem Vratislavem z Mitrovic, upravená v roce 1835, v minulosti využívaná jako škola, obecní byty, či mateřská škola
  • místní hřbitov
Barokní zámek z 18. století
Kostel sv. Petra a Pavla se zvonicí
Vitrážové okno kostela
kříž na místním hřbitově
památník T.G. Masaryka

V roce 2022 získala naše obec vlastní znak a vlajku,

jenž navrhl pan Mgr. Jan Tejkal. Podrobné vysvětlení, co jednotlivé prvky na znaku znamenají jsou uvedeny níže.

 

Znak

Znak tvoří červený štít se stříbrným návrším a v něm vztyčený meč opačných barev nahoře zkřížený kosmo postaveným klíčem zuby nahoru a šikmo berlou, obojí stříbrné, a dole podložený modrým vlnkovitým břevnem.

 

 

Vlajka

Vlajka přejímá ve všech variantách jednotlivé komponenty návrhu znaku, avšak v modifikované formě, když například figury návrší či vlnkovitého břevna jsou zjednodušeny do podoby vodorovných pruhů odpovídajících barev. Je tvořena listem s poměrem šířky k délce 2:3, jenž sestává ze čtyř vodorovných pruhů v poměru 10:2:1:3. Pořadí pruhů je červený, bílý, modrý a bílý. Uprostřed listu vlajky je vztyčený meč, v červeném pruhu bílý a v ostatních pruzích červený, zkřížený v červeném pruhu kosmo postaveným klíčem zuby nahoru a šikmo berlou, obojí bílé.

 

Popis návrh znaku a vlajky

Pan Mgr. Jan Tejkal při navrhování znaků vychází z historických pramenů, především pak z pečetí jednotlivých města a obcí. Pečeť vsi Chlum z období před konstitucí obecního zřízení v polovině 19.století však není doložena. Například Indikační skici Stabilního katastru z roku 1839 jsou pečetěny pouze vrchnostenskou pečetí se znakem biskupa Františka Karla Boromejského Hanla z Kirchtreu.

Při absenci historické pečeti Chlumu vychází návrh znaku především z reflexe názvu místní části, jejího geografického charakteru a místních pamětihodností.

Stříbrné návrší představuje tzv. mluvící znamení, které vyjadřuje název nositele znaku, když podle toponomastické literatury (Antonín Profous, Místní jména v Čechách, Praha 1949) označuje jméno Chlum kopec či vrch, zvláště návrší s dlouhým hřebenem, avšak i horu jiného tvaru. Tato znaková figura vystihuje rovněž polohu obce, výstižně popsanou například v díle Karla Václava Adámka "Východní Čechy " (XIII. díl edice Čechy. Praha: J. Otto, 1905):

"Od chotěbořského okresu přichází aerární silnice do Chlumu, za ním překračuje po železném mostě potok Slubici a blíží se dále severovýchodním směrem svahům a úbočím Hradišť hlineckých. Vysoko vynikají tyto chlumy nad celým okolím. Pusté jejich svahy, po nichž rozkládají se chudé pastviny, zarůstají lesem, jenž stále se rozšiřuje."

Doplňkovou figurou připomínající geografický rámec osídlení je pak tzv. vlnkovité břevno připomínající potok Slubici, rybník Mlynář a někdejší Chlumský mlýn.

Klíč a meč odkazují jako atributy dotčených světců na kostel sv. Petra a Pavla, zatímco na někdejší biskupský zámek a pivovar pak upomíná biskupská berla.

Znakové tinktury stříbrná, červená a modrá vycházejí z tinktur znaku města Hlinska, přičemž stříbrná a červená současně odkazují na erb Střelů z Rokyc, majitelů Chlumu v 16.století a  červená navíc také na znak královéhradeckých biskupů, resp. Královéhradecké diecéze, či na erb biskupa Jana Josefa Vratislava z Mitrovic, který v polovině 18.století vystavěl chlumský barokní zámek pro pobyt biskupů.

Znaky a vlajky vytvořené panem Mgr. Janem Tejkalem naleznete na  https://heraldika.webnode.cz

 

Nejvýznamnějším rodákem  obce Chlum

byl  Prof. Ing. Kristian Petrlík  (1842 – 1908) - profesor vodního a dopravního stavitelství na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Dvakrát (ve funkčních obdobích 1892–1893 a 1904–1905) byl jejím rektorem.

Prof. Ing. Kristian Petrlík

 

Prof. Ing. Kristian Petrlík

Narození - 20. listopadu 1842, Chlum u Hlinska

Úmrtí - 31. března 1908 (ve věku 65 let), Praha

Místo pohřbení - Olšanské hřbitovy

 

Vystudoval reálku v Chrudimi a později v Praze v Ječné. Pokračoval ve studiu silničního a vodního stavitelství na Polytechnickém ústavu v Praze, které zakončil v roce 1867. Poté pracoval na stavbě dráhy císaře Františka Josefa (Praha–Vídeň). V letech 1868–1870 se vrací na techniku jako asistent. Byl zakladatelem a prvním předsedou Spolku posluchačů inženýrství.

V letech 1870–1874 pracoval jako inženýr při stavbě Duchcovsko-podmokelské dráhy. Pro schopnosti, které zde prokázal, byl jmenován inspektorem železnic a dohlížel na stavby v Dolních Rakousích (například dráha Leobersdorf–St. Pölten nebo dráha Pöchlarn–Kienberg-Gaming) až do roku 1879. V tomto roce byl jmenován mimořádným a v roce 1884 řádným profesorem vodního stavitelství, stavitelství tunelů a encyklopedie inženýrského stavitelství na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze.

V roce 1893 byl zvolen předsedou Spolku architektů a inženýrů, v letech 1894–1897 redigoval (spolu s Janem Koulou) jeho časopis Zprávy Spolku architektů a inženýrů.

V letech 1900–1902 byl předsedou správní rady Elektrických podniků hlavního města Prahy.

 

Publikace Prof. Ing. Kristiana Petrlíka

  • Válení silnic jest prostředkem k úsporám při udržování : pro zastupitestva okresní i obecní, úřady stavební, inženýry stavební i strojnické, podnikatele staveb, továrníky a j., Praha : Nákladem knihkupectví F. Řivnáče, 1883
  • Průplav dunajsko-vltavsko-labský, Praha : Komitét průplavní dunajsko-vltavsko-labský, 1893
  • Německo-česká sbírka názvosloví železnicového, Praha : V komisi knihkupce A. Řivnáče, 1894
  • Přístav libeňský, Libeň : Obec libeňská, 1895
  • Tabulky vytyčovací : na oblouky kruhové bez přechodnic i s nimi za pomůcku při vyměřování a stavbě cest, silnic, železnic a průplavů, jakož i při výpočtech trigonometrických, Praha : Česká matice technická, 1903

Prof. Ing. Kristian Petrlík byl jedním z redaktorů Ottova slovníku naučného pro inženýrské stavitelství. Jeho pozůstalost je uložena v archivu Národně technického muzea v Praze.

 

Ocenění  Prof. Ing. Kristiana Petrlíka

  • 1894 Řád svatého Sávy III. třídy od srbského krále Alexandra I. za patronaci nad srbskými studenty na pražské technice
  • 1901 Řád železné koruny III. třídy za zásluhy na stavbě nového mostu císaře Františka I. (dnes Most Legií)

Zdroj:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chlum_(Hlinsko)

 

Dalším významným rodákem

byl pan Břetislav Švanda (1911-1943)

 

Břetislav Švanda

Dětství a mládí však prožil ve Ždírci nad Doubravou, kde si jeho rodiče postavili malý domek v dnešní Chrudimské ulici čp.110.

Společně s dalšími ždíreckými sportovními nadšenci založil fotbalový klub SK Ždírec a významnou měrou se zasloužil o výstavbu hřiště na Kopanině.

Krátce po okupaci ČSR Německem se aktivně zapojil jako oblastní funkcionář do činnosti ilegální organizace “Petiční výbor Věrni zůstaneme”.

23. října 1941 byl pardubickým gestapem zatčen. Po dlouhém věznění byl popraven 16. července 1943 v drážďanském vězení.

 

Břetislav Švanda

Narození - 2. února 1911, Chlum u Hlinska

Úmrtí - 16. července 1943, Drážďany

 

Zdroj:

www.zdirec.cz

Sekerník

Sekerník je odborník na práci se dřevem, odborník na dřevěné stavby technického charakteru a dřevěná strojní zařízení. Býval trvalým zaměstnancem mlýnů nebo smluvně zajišťován k provedení určitých staveb nebo větších oprav. Existovali vyhlášení sekerníci, kteří se zabývali výpočtem výkonů, převodů. Dokázali vyrábět vodní i ozubená kola, řemenice a celá strojní zařízení menších mlýnů.

Sekerník Antonín Křivský z Chlumu u Hlinska,  jeden z významných sekerníků své doby, vyhlášený po celé republice. Odborník na dřevěné stavby technického charakteru a dřevěná strojní zařízení. Zabýval se výpočtem výkonů, převodů, dokázal vyrábět vodní i ozubená kola, řemenice a celá strojní zařízení mlýnů.

 

sekerník Antonín Křivský byl i členem SDH

Mezi takové před více než sedmdesáti lety patřili také: 

Reimund Vavřena z Pardubic, Josef Vrána z Katovic, Petr Petřík ze Sudoměřic, František Vašek z Hlinska, J. Světnička ze Strměch u Pelhřimova, L.Chaloupka z Libchyně u Nového Mesta nad Metují, Karel Široký z Plzně, Pilbauer z Trhových Svin, Oldřich Hubka z Kyjí, Josef Žejdlík ze Svratouchu, Josef Mrázek z Olešnice, Josef Friml z Třebechovic, František Trautermann z Liběchova nad Labem, František Suchomel z Ochozu, Matěj a Vojtěch Krnínský z Řevňovic, Hofman a Kropáček z Rychnovska, Jan Sedlář z Kounice, Václav Petr z Mšena, Josef Pilař, Weishäupl, Bartoloměj Nýč, rod Šolínů z Dobrušky a mnoho dalších.